14. Pobláznění

9. března 2014 v 21:29 |  Půlnoční Slunce (DOKONČENÁ)
Jak jsem slíbila. Další kapitolka je hotová, kdy bude další to netuším, ale pracuje se na tom. A tvrdě. Chci je taky někdy dokončit, takže musím zabrat. Snad se bude líbit. :)


14. Pobláznění

"Vítejte! Dnes budeme připravovat lektvary pro vaše nadcházející OVCE. Bystrozorské zkoušky vyžadují Veritasérum, Lékouzelnické vyžadují Kostirost a zbylé jeden z následujících lektvarů: Lektvar lásky, Postaršující lektvar
a Antidepresivní lektvar. Prosím, pusťte se do toho!," přivítal nás následující den v rychlosti Křiklan.
Odebrali jsme se pro přísady a začali s prací. Kostirost je poměrně lehký v první fázi výroby, ovšem pokud zkazím míchání, můžu svůj vzorek rovnou zničit.

Po patnácti minutách jsem musela nechat deset minut lektvar vařit a tak jsem se rozhlédla po třídě. Sirius a James byli docela daleko, ale na Veritasérum je potřeba alespoň pěti lidí nebo dopředu nakrájené přísady. V rychlosti jsem přeletěla pohledem jejich přísady. Dovolila jsem si letmý pohled po třídě - všichni pracovali a nevěnovali mi pozornost, stejně jako Křiklan. Vytáhla jsem hůlku a jednoduchým Accio jsem přivolala mrtvou zmiji, ze které bylo důležité opatrně odebrat šupiny a zuby - nepochybně by s tím kluci neměli dostatečnou trpělivost.

Překvapeně vzhlédli, když jim mizela přísada ze stolu a tak jsem si přiložila prst na rty. Podívali se na mě a přikývli. Rychle ale poctivě jsem seškrábala šupiny a nakonec opatrně odstranila jedové zuby. Zmiji jsem rychle shodila do společného košíku.

"Jak jste daleko, slečno Harperová?," zavolal na mě z opačného konce třídy Křiklan a spěchal ke mně.
Kluci strnuli. Rychle jsem přísady schovala přehozením pláště přes desku stolu. Přesně v tu chvíli přešel Křiklan k mému stolu a nakoukl do kotlíku.
"Ještě 5 minut, než ho odstavím, pane," odpověděla jsem nenuceně.

"Ano. Zdá se být připraven správně. Konzistence je dobrá a... na co tu máte křížový nůž?," zarazil se a zíral na něj.
"Půjčila jsem si ho od Jamese," vyhrkla jsem první věc, která mě napadla.
"No dobře... nač ho ale máte tady?," zeptal se podezřívavě a zamračil se.
"Lépe se s ním drtí kůže z hřímala,"odpověděla jsem pohotově a v duchu si děkovala za znalosti z lektvarů.
"Ach - jak jsem mohl zapomenout," mrkl na mě a odešel hodnotit další lavici.

Křečovitě jsem se usmívala, dokud mi nezmizel z dohledu. Rychle jsem se i s přísadami otočila a čirou náhodou jsem si šla pro další přísady na Kostirost kolem stolu již zmiňovaného Jamese. Složila jsem jim přísady na stůl a pokračovala pro Oměj u vedlejšího stolu.
Když jsem se vracela zpátky odstrčila jsem náhodou Siriovu ruku nad kotlíkem a nepostřehnutelně jsem zakroutila hlavou. Opatrně jsem ukázala na krok čtyři na pergamenu se zadáním na jejich lavici. Vděčně se na mě podíval a vhodil do kotlíku již správnou přísadu.



"Výborně! Za pár minut by mělo být hotové Veritasérum, Lektvar lásky a Kostirost. Na ampuli nadepište čitelně vaše jméno a doneste mi vzorky," rozkázal po hodině a půl Křiklan.

Většina studentů odpočívala, zatímco já jsem rychle míchala a prudce otáčela různými směry. Nejtěžší fáze byla právě teď - skoro každé dvě vteřiny se měnil směr. Vydechla jsem úlevou, když lektvar přestal bublat a usadil se na šedomodré barvě. Vyčerpaně jsem se opřela o lavici a promnula si bolavé ruce.
Nabrala jsem trochu lektvaru a nalila ho do ampulky, kterou jsem nadepsala svým jménem. Spolu s Jamesem jsme přenesli naše vzorky Křiklanovi.

Míjeli jsme se s Malfoyem, když do nás zezadu vrazil Rosier s Averym, kteří upustili ampulky s lektvarem přímo před nás. Strhl se příšerný chaos, jak se všichni snažili dostat co nejdál. Já a Malfoy jsme neměli šanci utéct a oba jsme vyděšeně zírali na výpary, které se začaly šplhat výš do prostoru. V tu chvíli jsme se oba skáceli na zem a provázeli nás zděšené výkřiky a spěšné kroky...



"Který lektvar jste vařili? Musíme jim podat protijed! Taková hrůza, tohle... Pane Malfoyi! Jak se cítite?"
Namáhavě jsem se nutila ke klidu. Spousta hlasů mi šeptala uklidňující slova a cítila jsem lehké doteky rukou. Zamrkala jsem a přinutila se pořádně otevřit oči.
Dívala jsem se na anděla, tím jsem si byla jistá. A on se na mě díval tak starostlivě, šťastně jsem se usmála a vrhnula jsem se na jeho ústa. V šoku se ani nezmohl na odpor a já ho líbala do té doby, než mě od něj čísi ruce odtrhly.

"Pane Malfoyi! Neosahávejte pana Rosiera! Slečno Harperová, promerlina nelíbejte pana Lupina!," burácel vzteky Křiklan, ale mě to v nejmenším nezajímalo.
Já jsem právě teď přemýšlela jen o tom, jak se opět dostat k těm sladkým rtům a nevinným jantarovým očím. Zamrkala jsem a usmála se, když se na mě můj anděl znovu podíval.
"Co budeme dělat?," zeptal se s obavou jeho nádherný hlas.
"S tebou cokoli," vydechla jsem roztouženě a v klidu mě držely jen dva páry mužských rukou.

"Tohle je průser!," zasyčel vedle mě žárlivě Sirius, ale co mi bylo do nějakého frajírka, když mému princi nesahal ani po kotníky.
"Pane profesore! Máte ten protijed?!," zeptala se naléhavě Lily.
"Budu ho muset dodělat! Poslední došel - zatím se je snažte držet v klidu a pro dnešní den máte volno. Večer je přiveďte a já jim podám protijed," zakroutil nešťastně hlavou a vydal se připravit lektvar.

"Hele Erico, poslouchej... Erico! Poslouchej mě, zvládnem to, teď si dáme oběd jo? Večer to přejde," konejšila mě Lily.
"Já jsem v pohodě," odpověděla jsem vyrovnaně a podívala se na ni.
Pochybovačně se na mě podívala a pokynula klukům, kteří mě postavili na nohy.
"Jsem schopná se pohybovat," otočila jsem se vztekle na Jamese a sehnula se pro svou tašku, když jsem si uvědomila ostrou bolest v patě.

"Au," zvolala jsem překvapeně a kontrolovala škody na noze.
"Máš tam střep," prohlédla si Lily mou nohu a trhnutím ho vyndala.
Škubla jsem nohou opačným směrem a rukou si chytila poraněné místo. Lily zamumlala inkantaci a rána se zacelila. Vděčně jsem se na ni usmála a ona mi pomohla na nohy.


Nemám tušení, jak jsem se dostala až do Velké síně, každopádně se mi to nějak podařilo. Ovšem mé myšlenky byly stále naprosto neuspořádáné a myslet racionálně, když byl v mé blízkosti Remus, bylo prostě nemožné.
"Jak dlouho na něj bude takhle zírat?!," vybuchl Sirius a vztekle se obořil na Remuse.
"Přestaň být tak žárlivý! Ty jenom závidíš, že je Remus tak úžasný!," odsekla jsem mu kousavě a znovu jsem se blaženě zadívala na Remuse.
Ten nejistě položil příbor na stůl a prosebně se zadíval na ostatní.

"Sám nejlíp víš, že to je jen falešné pobláznění! Nemůže si pomoct, tak se snaž jí nenaštvat," klidnila naštvaného Siriuse Lily.
"Tobě se to mluví," zabručel Sirius, ale nakonec se jen usadil zpět a dál se nimral v jídle.

Dál jsem si ho nevšímala. Pečlivě jsem studovala každou křivku Remusova obličeje. Proč jsem si nikdy nevšimla, jak je krásný? A jak roztomile zrudnul pokaždé, když zachytil můj pohled.
"Nemám hlad," řekla jsem nakonec a odsunula talíř od sebe.
Zvedla jsem se ze židle. Lily vyskočila se mnou a obě jsme se rozešli ven z Velké síně.


"Tak co chceš podniknout?," zeptala se mě nadšeně, když jsme vyšli ze dveří.
"Lenošit," zasmála jsem se a táhla jsem ji do věže.


Vletěli jsme do věže a vyhodili pár druháku z pohodlných míst u krbu.
"Ani se nehnu," zamumlala jsem a pohodlně se zavrtala do křesla.
"Tak s tím souhlasím," zavrněla Lily z druhé strany.
Zasmála jsem se a rukou si přitáhla Jinxe, který zrovna proběhl okolo. Poděšeně zaprskal, ale když jsem mu začala drbat hlavičku, potěšeně zavrněl a vtisknul se mi do dlaně.

"Ty seš tak lehce uplatitelnej," zabručela jsem.
Jinx se na mě opovržlivě zadíval a nastavil mi druhé ucho. Pozvedla jsem obočí a podívala se na Lily pohledem "ty to chápeš?".
"Hele, mohli bysme zkusit zajít za Křiklanem - třeba už má ten protijed hotový," navrhla Lily.
Nemohla jsem nic jiného než souhlasit. I přes svoji zastřenou mysl jsem si byla vědoma toho, jak je Sirius naštvaný.

Rychle jsme prošli hradem až do sklepení a celé nervozní zaklepai na jeho kabinet.
"Slečno Harperová! To jsem rád, že jste tu. Už jsem dovařil protijed - tady," podal mi menší lahvičku s bílým lektvarem.
Vypila jsem si a neubránila se šklebu z její kyselé chuti.
"Děkuju," zamumlala jsem ještě mírně zhnuseně.
"Nemáte zač," usmál se široce.

"Takže dobrou noc profesore," couvala jsem ze dveři a táhla Lily s sebou.
"Abych nezapomněl!," zastavil nás.
"O Vánocích budu pořádat pro své premianty Vánoční večírek, na kterém rozhodně nesmíte chybět," mrknul na nás.
"No..."
"My..."

"Rád vás tam uvidím, zatím nashle a příjemný večer slečny."
Zabouchl dveře a vesele si prozpěvoval. Naštvaně kjsem kopla do stěny kousek vedle, když na nás zasvítil pár žlutých očí.
"Norrisová!," rozšířily se Lily oči.
"Zdrháme," zavelela jsem a obě jsme se rozběhli do věže.

Celé udýchaně jsme prošli portrétem a rozesmáli se. Norrisová nás ztratila asi v 3 poschodí - měla by zapracovat na kondičce.
"Byly jste pro ten protijed?!," vybalil na nás okamžitě Sirius a vyskočil z křesla.
Vyhledala jsem očima Remuse a zamilovaně se na něj podívala. Sedla jsem si naproti němu a zamrkala.
"Chyběla jsem ti?," zacukrovala jsem.
"Děláte si srandu?!," vyštěkl Sirius.
"Samozřejmě," zasmála jsem a stáhla ho na pohovku.

"Pro lektvar jsme byli jsme v pohodě. Byla to jenom sranda, tak se hned nečerti," mírnila jsem ho.
"Hmph."
"Tak si buď naštvanej, ale copak já jsem za to mohla?," zeptala jsem se ho.
"Promluvíme si ráno," povzdechla jsem si a zamířila do pokoje.



Pohladila jsem po hlavě Jinxe, který se mi rozvaloval na posteli a sedla jsem si k oknu. Poslední dobou mi Sirius vážně vrtal hlavou - snad jsem se pro něj taky nestala další "trofejí" v jeho sbírce.
"Nad čím přemýšlíš?," ozvalo se od dveří.
"O všem," povzdechla jsem si.
Lily přišla blíž a posadila se ke mně. Povzbudivě mi stiskla ruku a usmála se na mě.

"Už jsme o tom mluvili."
"Já vím. Ale... je to prostě Sirius - víš, jak se choval poslední 4 roky," povzdechla jsem si.
"Myslí to s tebou vážně. Běž spát a nemysli na to," řekla a odešla do koupelny.
Ráda bych ti to věřila Lily, povzdechla jsem si v duchu a pomalu slezla z parapetu.

Romadůr
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama