Tajemná osoba

10. ledna 2015 v 20:17 |  Téma týdne
Jak jste si jistě všimli, ještě nikdy jsem nenapsala žádný článek k tématu týdne. Ať už to bylo z časových důvodů nebo prostě jen proto, že mi dané zadání vůbec nesedlo. Proto vám tedy s radostí představuji svůj první článek na téma týdne. A proč zrovna dnes? Inu, na to vám hned odpovím...

Tajemná osoba? Mám pocit, že žije ve mně...



A je to dobře! Tedy... nevím, jak moc je to bezpečné pro ty, co jsou kolem mě, ale já bych si bez ní neporadila. Občas, když mám pocit, že mi nikdo nerozumí, tak se na ni obrátím ve své mysli a jsem zase schopná volně dýchat. Protože jedině ve tam se můžu cítit bezpečně.


Kdo to je?!

Nemá tvář, ani žádný určitý tvar nebo hlas. Zní to děsivě a neurčitě? V žádném připadě. :)
Jistěže si ji musím vizualizovat - ani já se nedokážu bavit pouze sama se sebou. Třebaže vás to může šokovat. Zjevuje se podle mé nálady, podle toho, čím se chci zabývat, na co soustředit... Vždy přijde jako někdo jiný - ať už je to známá postava z knihy, filmu, seriálu nebo jen z mé vlastní povídky.

Ať vám to přijde více nebo méně bláznivé, podle mě si každý občas potřebuje srovnat myšlenky nebo jen na chvíli utéct před krutým světem, stočit se do klubíčka a naříkat. Pro mě je to útěk do fantazie, kdy přijdu do světa, který znám tak dobře z knihy, filmu, či seriálu.


Kam to jdeme? Projít se...

Někdy jsem ve své vlastní hlavě mnohem častěji, než je pro mě zdravé. Párkrát jsem si i přála tam zůstat a propadnout se nějakou branou do světa ve své hlavě... Ale jak to všechno začíná? Nejdůlěžitější je pro mě se odpoutat od jakékoliv činnosti a jen se posadit a sledovat okolní svět.

Pak na kraji mé mysli pro mě přijde, vezme mě za ruku a v mé hlavě se spustí ohňostroj barev, hlasů, zvuků i obrazů. Nebráním se jim. Projdu se ve své vlastní hlavě a vytáhnu z ní veškeré nápady, které se mě v tu chvíli pokouší dotknout. Ve skutečnosti se do mě zakousnou a už mě nepustí. Jak je potom jednoduché se posadit k počítači a nechat své prsty se volně pohybovat po klávesnici.

Kdy přichází mé nejlepší kapitoly? Právě po takových "procházkách". Jako kdyby mi kdosi našeptával slova, jenž mám psát a vedl mé prsty po klávesnici ve zběsilém tanci. A za dobrou půlhodinu si můžu pročíst své prvotní nápady. Jistě, nejsou dokonalé - vždy musím dělat úpravy, přepisovat, ale hlavní myšlenku jsem ještě nikdy neměnila. Občas ani nemůžu uvěřit, že jsem něco podobného napsala...

Takže kdo to je? Ať už pro mě přijde Sam a vtáhne mě do kouzelnického světa; Carlisle, jenž mi ukáže jak lovit nebo Castiel, který mi předvede své čisté andělské srdce - vždy je to pro mě inspirující zážitek, jenž mě nakopává k dalšímu psaní.


Co vám tím chci vlastně říct?

Nebojte se utéct do svého světa a chvíli v něm pobýt. :) Občas je to mnohem lepší, než veškeré terapie světa. Hlavně si pamatujte, že nemusíte být snílek, hudební virtuóz, umělec nebo spisovatel. Vždyť ve vaší mysli můžete být kýmkoli a kdykoliv se vám zachce.

Proto jsem ráda, že tahle tajemná osoba existuje a dohlíží na mě. Že mě posune dál, když už nevím kudykam. A co vy? Kdo je pro vás tajemná osoba, co vás chytí za ruku a vtáhne do svého světa? :) Jsem zvědavá na vaše názory. :)

Zdroj: Obrázek


S láskou,
Romadůr
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 yuki | 10. ledna 2015 v 22:51 | Reagovat

Je to krásne napísaný článok, som stotožnená s tvojim názorom ani ja by som to nepovedala lepšie. :-)  :-D

2 Romadůr | 11. ledna 2015 v 10:06 | Reagovat

[1]: Tak to jsem ráda! :-)  :-D Děkuju! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama