19. Pevně v rukou (2/2)

10. prosince 2016 v 22:41 |  Spoutaní

WATTPAD

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

"Pánové," uvítala všechny komisaře, jakmile se shromáždili kolem kulatého stolu.
Všichni jí kývli na pozdrav a posadili se na svá místa. Kate zůstala stát a všechny přejela pohledem. Bylo na nich vidět, že je jim to nepříjemné. Všichni tu totiž věděli, kdo je jejím otcem a zároveň věděli o jejich neshodech vůči firmě.

Bohužel, stejně jako se báli lorda Morgana, se obávali i jeho dcery, nyní vdané paní Snapeové. Jako by jim už tak nenaháněla hrůzu, byli nuceni se začít strachovat i jejího stínu v podobě Severuse Snapea.

"Děkuji, že jste i po pracovní době našli chvíli volného času. Nebudu chodit kolem horké kaše; jsem tu z jediného prostého důvodu, a tím je paní Anabelle Lesterová," ujala se bez váhání konverzace.

Ihned se rozezněl šum, jak se přítomní kouzelníci začali bavit se svými sousedy. Kate pozvedla ruku, aby je umlčela. Vyzývavě na všechny pohlédla. Dle jejího mínění to byli zapšklí staří páprdové, kteří tu byli jen proto, že se to jejímu otci hodilo a poslouchali na slovo.

Až na Grahama Gottfreye, na toho si musela dávat pozor. Byl to sedmdesátník, ovšem svá nejlepší léta měl už dávno za sebou. I když se kouzelníci dožívají poměrně vysokého věku, Gottfreye již nyní vypadal, že má těsně před infarktem.

Měl prošedivělé krátké tmavě hnědé vlasy, uhlazené dozadu. Nosil také knírek, který měl střižený přesně, jako míval Adolf Hitler. Gottfreye byl původem z Německa a nacistické ideologie pro něj byly jako svatý grál.

Nikdo ho neměl rád, nikdo se s ním nebavil a přesto Kate věděla, že je nejnebezpečnější ze všech přítomných. Zatímco se všichni snažili všechny přehlučet svými návrhy, Gottfreye seděl v klidu a na rtech mu pohrával nepěkný úsměv.

"Nepřišla jsem se tu s vámi dohadovat," utnula nakonec vzrušený hovor a odtrhla pohled od svého rivala. "Jednoduše jsem vám přišla sdělit, jaké výsledky mám pro paní Lesterovou já."

Vzala všechny složky, které představenstvo odsouhlasilo a jediným ladným pohybem je hodila do ohniště. Nastalo mrtvolné ticho, při němž se nikdo neodvážil dýchat. Přerušilo ho krátké uchechtnutí Grahama Gottfreye.

Všechny pohledy se na něj nepříjemně stočily. Gottfreye však měl oči jenom pro Kate. Nepěkně se zašklebil, než promluvil.

"Paní Snapeová," vychutnal si její titul a Kate odolala nutkání zamračit se. "Jste si doufám vědoma, že jsme tyto plány vypracovaly s vaším otcem během dnešní dopolední porady? Je mi líto, ale nejste představenkyní naší komise a tudíž nemáte vůbec žádné právo rozhodovat o případech, které firma Morgan přijme, a které ne. Byť je vaším otcem lord Morgan, nedává vám to žádné právo ničit sepsané smlouvy."

Zbytek osazenstva se otočil ke Kate. Ta se jen sladce usmála, než věnovala Gottfreyemu tvrdý pohled.

"Je mi líto, že to vidíte takhle, pane Gottfreye," započala, aniž by vypadla ze své role. "Ovšem musím s vámi zcela nesouhlasit. Všechny smlouvy se mě tu týkají a třebaže se vám to nelíbí, na jejich odsouhlaseních mám také co říct. Firma mi z dvaceti pěti procent patří, což mě automaticky dělá členkou komise. Všechny tyto dokumenty jsem shledala nepřijatelnými a poradila si s nimi způsobem, jaký jsem považovala za vhodný. Děkuji vám za názor, nicméně zde jsou dokumenty, které jsem schválila já."

Mávnutím ruky všem přiletěla jedna kopie a muži se začetli do Catherniných výroků. Kate spokojeně sledovala, jak se Gottfreye nelibě mračí, ale věděla, že proti ní nemůže říct popel. Také jí bylo jasné, že se to druhý den dozví její otec.

Na to setkání se netěšila, ovšem nehodlala mu udělat tu radost, aby zničil všechny, na nichž jí záleželo. Slíbila paní Lesterové, že zajistí její farmu s testrály. A to také hodlala udělat. Znovu se napřímila, když všichni dočetli a založila ruce na prsou.

"Toto je nyní platná dokumentace paní Lesterové. Doufám, že si rozumíme," oznámila jim ostře.
Ozvalo se souhlasné mumlání. Gottfreye mlčel.
"Výborně, můžete jít. Děkuji vám za váš čas."

Otočila se i se svými deskami, které nechala odletaxovat do archivu a tiše sledovala, jak její spolupracovníci mizí. Nijak ji nepřekvapilo, že byl Gottfreye mezi posledními a již čekala na nějakou jeho poznámku či výhrůžku.

Proto skryla své překvapení, když se u ní pouze zastavil a po krátké odmlce se vydal za svými kolegy. Její překvapení vystřídal neklid. Ten chlap měl určitě něco za lubem a ona doufala, že to bude pouze jeho stížnost k lordu Morganovi. S tím byla smířená.

Podrážděně zavrčela, když zamířila do své pracovny, aby ji ještě jednou zabezpečila. Gottfreye nebyl idiot a vždy se snažil všem podkopávat nohy; koneckonců byl zmijozelem. Co ji na něm udivovalo byl fakt, že nikdy nevstoupil do řad smrtijedů.

Byl to starý nacista, který si nevážil nikoho, kdo podle něj nebyl čistokrevným árijcem, ale k Temnému pánovi se nepřidal. Kate si odvodila, že by ho Voldemort na místě zabil, neboť Gottfreye se netajil tím, že by pozabíjel polovinu kouzelníků čistě z toho důvodu, že byli podle jeho mínění židé.

Kate se zamračila, ale poté si opět promnula spánky a přikázala si na práci již nemyslet. Jak to tak vypadalo, její volný víkend bude pracovní a zítra se tu bude muset znovu stavit. Už jen proto, aby zkontrolovala, jak si vedl Mikael a co na ni přichystal Gottfreye.

Pro tuto chvíli si ovšem přála pouze jediné - postel a nerušený spánek. Zamknula kancelář a přemístila se do domu na Tkalcovské. Prošla ztichlými chodbami a poté si uvědomila, že Snape vlastně tento víkend tráví v Bradavicích.

Na chvíli se nerozhodně zastavila na prahu obývacího pokoje a zdlouhavě se dívala na krb, než se zamračila, zakroutila hlavou a vydala se po schodišti do ložnice. Tam se bezpečně svalila na postel poté, co se převlékla a usnula během pěti minut.

Její spánek byl neklidný a neustále se převalovala. Probudila se ovšem pouze jednou, když ji noční můra donutila vystřelit do sedu a natáhnout se vedle sebe. Ospale a s bušícím srdcem zírala na Snapeovu půlku postele, než se přiměla znovu si lehnout.

Jeho absence ji však zaplňovala neklidem a dalšími nočními můrami. Kate vytrpěla zbytek noci a zarputile se odmítala přemístit do Bradavic. Tohle bylo směšné.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

Snape věnoval svému kolejnímu střelci nepříjemný pohled. Chlapec jeho pohled odevzdaně opětoval. Byl pod silným lektvarem proti bolesti a pravděpodobně měl halucinace. Snape si byl zcela jistý, že chlapec nemá ani tušení, kdo mu ošetřuje zlomená žebra.

"Má vnitřní krvácení," oznámila tiše Poppy a pustila se do dalšího diagnostického kouzla.
"Slezina nebo játra?"
"Slezina."

Lektvarista sáhl do svého hábitu a vkouzlil modrozelený lektvar do chlapcova organismu. Sledoval, jak se mu vrací barva a pro jistotu sáhl na jeho zápěstí. Tep byl trochu zrychlený, ale ne nijak nebezpečně.

"Děkuji, že jsi přišel," prohodila Poppy klidně, ale za jejími slovy byl obrovský vděk.
"Samozřejmě," odvětil Snape suše.

Přesto se ale snažil uklidnit. Trinity Conellová ho se svým sdělením vyděsila. Madame Pomfreyová si totiž s obvyklými úrazy dokáže běžně poradit sama a bez cizí pomoci, ale tentokrát vyžadovala Severusovu přítomnost.

Jakmile dorazil do nemocničního křídla, bylo mu ihned jasné, proč tak učinila. Patrick Gottfreye vypadal jako mrtvola, zatímco lékouzelnice zběsile mávala hůlkou, aby ho udržela naživu. Snape se k ní v mžiku přidal a společně se jim podařilo chlapce stabilizovat.

Nyní už to byla pouze rutinní záležitost, při níž Snape automaticky zaceloval a sešíval rány, odstraňoval krev a vracel zlámané kosti k sobě, aby je později mohli zafixovat. Neodvažoval se podat zmijozelovi Kostirost, protože se obával, že by to jeho magické jádro nevydrželo.

Zlomené kosti ovšem byly ve srovnání se smrtelným krvácením do břicha naprostá zbytečnost. Jistě, nemohli mu srovnat jeho kosti, ovšem byl naživu a to bylo jediné, co Snapea v tu chvíli zajímalo.

Odhrnul Patrickovi vlasy z čela a položil mu ruku jemně na čelo v zámince, že kontroluje jeho teplotu. Poppy nic nenamítala a po chvíli ho nechala se svým žákem o samotě. Věděla, že je nyní v bezpečných rukou.

Snape hleděl na nehybného chlapce a po chvíli stáhnul svou ruku z jeho čela. Opatrně přes něj přehodil přikrývku a posadil se do židle. Bylo mu jasné, že další den bez spánku rozhodně nezvládne, ovšem nebyl s to zamhouřit oka.

Pokaždé, když už byl blízko tomu, aby usnul, objevil se mu před očima obraz zakrváceného těla Patricka Gottfreye a s trhnutím se narovnal jako pravítko. V pět ráno s díky přijal černou kávu, kterou mi přinesla Poppy a natáhl se po knize, která byla na nočním stolku.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

Kate setřídila ranní poštu a s kávou se usadila do svého křesla v kanceláři. Byla nevrlá a tvrdla tu již od pěti hodin, protože se odmítala stále kroutit v posteli a doufat, že se klidně prospí. Snažila se svou iritaci skrýt alespoň před Mikaelem.

"Nějaký problém?" zeptala se ho v okamžiku, kdy vešel do kanceláře.
"Jen pár dokumentů, které chce Griphook podepsat, aby vše nabylo legální správnosti," s tím ji Mikael přistrčil pět smluv a také malý váček. "Tady jsou ty zbylé klíče."

"Vyřídil jsi vše paní Lesterové?"
"Samozřejmě. Měla obrovskou radost a žádala mě, abych se s vámi ihned spojil. Odvolal jsem se na vaši momentální nepřítomnost."

"Výborně," ocenila ho prvním úsměvem toho dne a zuřivě podepisovala smlouvy. "Mohl bys je hned hodit ke Gringottovým a pak zajet do terénu k Millerovým?"
"Jasně. Jen počkám, než tam otevřou," sdělil jí s mírným pobavením Mikael a Kate mrkla na hodiny na stěně.

Povzdechla si a omluvně se usmála.
"Omlouvám se, Mikaeli, bylo toho na mě hodně a moc jsem toho nenaspala. Tady jsou ty smlouvy a může jít. A ještě jednou děkuji."
"Není zač šéfko," mrkl na ni již uvolněně a odspěchal do své malé kóje na konci budovy.

Kate pobaveně zavrtěla hlavou a mrkla na váček s klíči. Jeden okamžitě strčila do obálky, kterou nadepsala svým jménem. Další strčila spolu s obálkou do své tašky. Na svou pochůzku vyrazí až kolem oběda; nechtěla se s nikým potkat, ani s Mikaelem.

Poslední klíč několikrát potěžkala v ruce a zamyšleně na něj koukala, než si přitáhla další obálku s pergamenem a rychle naškrábala vzkaz. Ještě několikrát se na obálku podívala, než poslala jednoho ze svých skřítků, aby klíč odnesl.

Jakmile se přemístil, cítila se klidnější a vrhla se do dalších bankovních škrtů. Zamračila se nad slovy svého otce. Poté zatnula zuby a pokusila se nevířit vody ještě víc. Teď bylo třeba, aby na sebe nepoutala pozornost.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

"Pane Snape. Pane profesore Snape!"

Lektvarista se chvíli ošíval, než otevřel oči a shlédl na domácího skřítka, který se snažil upoutat jeho pozornost. Zmateně se rozhlédl a odolal nutkání si protřít oči. Přesto se znovu zarazil, když se na skřítka podíval.

Rozhodně to nebyl jeden z bradavických skřítků, protože měl na sobě jakousi uniformu. Snape se podíval na štítek, který měl na pravém rameni a potlačil povzdech. Logo Morganů vypovídalo samo o sobě.

"Co potřebuješ?" otázal se stvoření.
"Paní Snapeová posílá panu Snapeovi obálku," promluvil skřítek uctivě a s úklonou mu podal jakousi obálku.

Snape ji převzal a skřítek ihned zmizel. Lektvaristu překvapilo, že je poněkud těžší, z čehož usoudil, že se nejedná pouze o dopis. Opatrně strhnul pečeť a přimhouřil oči. V obálce byl dopis, ale byl tu přiložen i klíč k nějakému trezoru od Gringottových.

Podíval se na svého studenta na lůžku, který byl ovšem v hlubokém spánku a teprve když se ujistil, že ho nikdo nepozoruje, roztáhl pergamen se vzkazem.

Severusi,

ráda bych ti tento klíč předala osobně, ovšem momentálně jsem zavalená prací a než bych se k tomu dostala, mohlo by být pozdě.

Je to klíč k trezoru jedné mé klientky. Je nouzový a potřebuju, aby zůstal v naprostém utajení. Vím, že ty ho v utajení dokážeš udržet a proto tě prosím, abys ho schoval na vhodné místo, kde ho nikdo nenajde.

Pokud se tě na něj bude někdo ptát, všechno popři nebo shoď vinu na mě. Nechci, aby se tě to nějak dotklo, ale myslím, že to už jsem udělala tím, že jsem ti ten klíč poslala.

Prosím, důvěřuj mi,

Kate

Snape si zachmuřeně dočetl celou zprávu a několikrát protočil klíč mezi prsty, než ho zastrčil do vnitřní kapsy svého hábitu a jediným mávnutím hůlky zničil obálku i pergamen. Byl ochoten jí pomoci, ale až se s ní setká, bude mu muset vše vysvětlit.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

"Nemůžete jít dovnitř-"
"Buď si naprosto jist, že můžu. A teď zmiz!"
"Opravdu-"

Kate zvedla pohled od pergamenů na svém stole a ztuhla, když uslyšela stále se zvyšující hlasy na chodbě před její kanceláří. Bylo zcela očividné, že se Mikael snaží zabránit tomu, aby její otec vešel k ní do kanceláře. Bohužel bezvýsledně.

Její dveře se prudce otevřely a Kate stihla projít poslední nitrobranou, načež bezbarvě vzhlédla k svému otci. Byl naprosto vzteklý, toho si byla vědoma okamžitě. Byla na sebe zčásti hrdá, z té druhé měla strach.

Mikael se na ni omluvně a s obavou díval. Kate mu věnovala klidný úsměv a pokynula mu, aby opustil její kancelář. Její asistent na ni chvíli pohlížel, než váhavě odešel a zavřel za sebou téměř vyražené dveře.

Kate se otočila s naprostým klidem ke svému otci.
"Co tě přimělo mě navštívit, drahý otče?"

"Myslím, že bys měla vědět, kde jsou hranice, holčičko. A pokud tě to nedokáže naučit Snape, pak to budu muset udělat já."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama