27. Tvrdý pád (1/2)

4. února 2017 v 21:02 |  Spoutaní

WATTPAD

27. Tvrdý pád

"Opravdu byste se měla trochu šetřit, Anabelle."
"Ale děvenko," zasmála se starší žena a položila krabici s čerstvým masem vedle ohrady. "Kdybych měla dělat vše, co mi říkají léčitelé, nemohla bych si dojít ani na záchod."

"To nepopírám," pousmála se Kate a hodila kus masa nejbližšímu testrálovi.

Pak znovu pohledem přejela Anabelle a stiskla rty. Ani za mák nevěřila tomu, že se nějaký lupič dostal na farmu a náhodou narazil na majitelku domu. Anabelle měla pár ošklivých modřin kolem zápěstí a krku. Největší problém pro ni ovšem představovala zlomená noha.

"Pošlu vám sem někoho, kdo zabezpečí celou farmu," rozhodla se Kate a když viděla, že se její společnice hodlá bránit, pokračovala. "Můžete to dovolit, prosím? Pokud ne pro vaši bezpečnost, pak alespoň pro můj klid?"

Anabelle vzdychla a hodila další maso testrálovi vedle sebe. Pomalu ho poplácala po pleci, zatímco se zvíře natahovalo pro další kus potravy.

"Pokud ti to opravdu nedá," dovolila tedy zdráhavě s mírným zamračením. "Ale to je vše! Pořád je to má farma a já se tu nebudu bát chodit po svých vlastních pozemcích."
"Samozřejmě," souhlasila Kate a neubránila se malému úsměvu.

Ten okamžitě přešel, když ucítila ostré pálení na levém předloktí. Upustila kus masa, po němž se okamžitě hladově vrhli oba testrálové a se syknutím se chytila za ruku. Okamžitě ovšem ruku pustila a narovnala se.
Anabelle ji bedlivě sledovala s mírným zamračením.

"Je mi líto, ale budu muset jít. Ještě je třeba, abych zařídila několik věcí. Pošlu vám někoho na ta ochranná zabezpečení a do té doby na sebe dávejte, prosím, pozor. A kdyby se něco dělo, volejte!" s tím se otočila a rychlým krokem se vydala ke konci pozemků.

"Dávej na sebe pozor, děvče!" uslyšela za sebou ještě křičet Anabelle, než dorazila ke konci Fideliova zaklínadla.

Spěšně jím prošla, změnila svůj šat na smrtijedský a odstranila krycí kouzlo na svém předloktí. Znamení zla se tmavě kroutilo na její bolestivě zarudlé kůži. Přetáhla si přes obličej masku a s posledním nádechem čerstvého vzduchu se přemístila.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

Nečekala, že by se přemístil společně k ní nebo že by ji doprovázel. Od té chvíle, co se dozvěděl, odkud vzala jeho amulet a co po tom následovalo, spolu nepromluvili více, než pár zdvořilostních frází. S nepříjemným sarkasmem a kousavou ironií, samozřejmě.

Rychlým krokem se zařadila do kruhu úzce vybraných smrtijedů a nepatrným pohybem hlavy se rozhlédla. Spousta smrtijedů se teprve přemisťovala, ale svého muže mezi nimi nikde neviděla. Mírně znervózněla.

Mohl na ni být naštvaný, ale přece by nevynechal setkání jenom proto, aby si ji mohl kvůli němu podat Temný pán? Opět se rozhlédla, ještě obezřetněji, než předtím a srdce se jí prudce rozbušilo. Poslední smrtijedi se přemístili do kruhu a jejich Pán přicházel po jeho vnější straně.

Kate sklopila pohled, stejně jako všichni kolem ní a zamumlala svůj pozdrav po vzoru ostatních. Voldemort se postavil do kruhu svých nejbližších a přejel je pohledem. Kate ten ohnivý žár rudách očí cítila na sobě. Nehnula se však.

"Má drahá," oslovil ji syčivě Temný pán s jakýmsi podivným uspokojením. "Kdepak je tvůj předrahý manžel, Severus?"

Všechny pohledy se s úlevou stočily na ni. Věděli, že Jeho zlost si ponese pouze paní Snapeová. Kate zatnula zuby a vzhlédla. Opět měla pocit, že vidí skrze její masku až hluboko do její duše, když se setkala s jeho pohledem.

"Můj pane," začala a její hlas zněl překvapivě pevněji, než doufala. "Jak jistě víš, jeho poslání u Brumbála vyžaduje nepřetržitou obezřetnost. Nemohl přijít, neboť by na něj v tuto chvíli padl stín podezření."

Po jejím prohlášení se kolem ní ozvalo šeptání. Některé výsměšné, některé znechucené. Kate ale jen doufala, že ji neprozradí její zběsile bijící srdce, ani očividná lež. Neměla tušení, jak svou verzi dostane ke svému muži dřív, než ho bude vyslýchat On.

"Jak... politováníhodné."
V jeho hlase znělo plnu jedu a chladu. Všichni přítomní se otřásli.

A Kate najednou pochopila tu nejistotu a obavy, které se vznášely ve vzduchu. Temný pán je trestal, pokud nebyli na místě včas; ujistil se, že ho budou všichni bezmezně následovat a budou znát své místo u jeho nohou.

Ovšem Severus Snape byl něco mnohem jiného. Byl, takříkajíc, Voldemortova pravá ruka. A když se na setkání neobjevil, Voldemort si připadal zranitelnější a také byl zuřivější, neboť Snape byl přeci jen jeho nejlepší smrtijedem.

Znovu zvedla pohled, který nevědomky sklopila a chystala se pronést omluvu. Nenechal ji.
"Crucio!"

Pod náporem jeho rozzuřeného kouzla odletěla pár metrů vzad, než spadla na zem, kde se svíjela v bolestných křečích a s prvním výkřikem do noci vyplašila hejno vran v nedalekém lese. Kolem ní se potěšeně protáhla Nagini a syčela na zbylé smrtijedy.

Netušila, jak dlouho kouzlo trvalo, ale když ho ukončil, ztěžka dýchala a krk ji nepříjemně dráždil, když polykala. Rozhodla se ovšem nijak nemluvit a jen doufala, že to je vše, co si pro ni její Pán připravil.

"Drahá Kate, je mi líto ti způsobovat bolest," prohlásil zcela nepřesvědčivě a když vzhlédla, viděla, jak si hraně drží jednu ruku u srdce. "Ovšem neposlušnost se trestat musí. Oba velmi dobře víte, co znamená být Smrtijedem. Něco směšného Yaxley?!"

Vyštěkl najednou na smrtijeda, který se při pohledu na Kate ušklíbl. Ve vteřině ležel na zemi vedle ní a s bolestným výkřikem se vzepjal pod Cruciatem. Kate se odvrátila a vyplivla krev, kterou měla v ústech poté, co se kousla do jazyka.

Voldemort ukončil své kouzlo a hněvivě se rozhlédl po celém společenství. Všichni klopili pohledy a některými smrtijedy procházeli jemné třesy pod houstnoucí atmosférou.

"Zasluhujete opravdu mou štědrost a laskavost, když se neobtěžujete uposlechnout jednoduché rozkazy? Když všechny mise, na které vás vyšlu končí výhrou Fénixova Řádu? Že nám Potter stále uniká?!"

Ke konci proslovu opět vykřikl a dalšími pěti kouzly, které vyslal do davu, zasáhl několik smrtijedů, kteří se s bolestnými skřeky sesunuli k zemi. Nikdo se dnes očividně nevyhne hněvu Voldemorta.

Pochopili to všichni smrtijedi a pár z nich se na Kate zadívalo s jasným opovržením a zuřivostí. Kate přivřela oči a na roztřesených nohou přešla k Voldemortovi a poklekla. Nenáviděla se za to, co musela udělat.

"Odpusť nám naši pošetilost a hloupost, můj pane. Jsme ochotni sloužit a položit naše životy za naši věc, pokud to bude nutné. Dovol nám ti to dokázat," s tím se uklonila a s odporem políbila lem jeho pláště.

Zavládlo ticho. I sténající smrtijedi mlčeli a kromě Nagini se v okolí mýtiny, na niž se setkání konalo, nehnulo ani stéblo trávy. Ta se doplazila ke svému pánovi, aniž by se opomněla přeplazit přes nohu Kate, a zasyčela na smrtijedku před sebou.

Kate i sklopeným pohledem viděla bledou ruku, jak pohladila hada po hlavě a poté se přesunula na její temeno. Jediným trhnutím jí strhl kápi i masku, společně s několika vlasy, ale Kate jen cuklo ve tváři a jinak nedala bolest najevo.

Jeho ruka jí přejela po vlasech přes pravou tvář, kde jeho ukazovák s odporným dlouhým nehtem přejel po jejím očním víčku, a poté se jeho prsty v téměř něžném gestu zastavily pod její bradou. Jeho stisk ovšem byl vše, jen ne něžný, když jí pozdvihl bradu.

Zíral jí planoucíma očima do očí a Kate se dívala nazpět. Svůj strach ani nemusela předstírat, zatímco její bušící srdce zrychlilo své šílené tempo. Neodvažovala se ani dýchat, i když se jí zatmívalo před očima nedostatkem kyslíku.

"Způsoby," zamumlal Voldemort a nahnul se k ní tak blízko, že cítila jeho zkažený dech, "jsou věc, která mnoho mých poddaných postrádá. Proto si cením toho, že alespoň jedná má služebnice je schopna dostát svému slibu."

Konec proslovu již věnoval všem a narovnal se. Jeho stisk povolil a Kate roztřeseně nabrala trochu vzduchu. Nagini ji stále nenávistně a hladově pozorovala. Odvrátila od Pánova miláčka pohled a sklonila hlavu, jak se slušilo.

"Dnes jsem vás svolal, neboť jsem zjistil skvělou zprávu. Pan Potter je právě v tuto chvíli na cestě na Ministerstvo kouzel," zvolal a všude se rozlehlo vzrušené šeptání.

Bellatrix vykřikla, ovšem Voldemort pozvedl ruku a vynutil si opět jejich pozornost. Zmlkli.
"Dnes večer přijde naše vítězství. Dnes večer se konečně dočkáme našeho slavného konce a dnes večer!" dramaticky zvýšil hlas. "Harry Potter zemře!"

Všichni hlasitě vykřikovali a z mnohahůlek vyšlehly paprsky. Bellatrixin šílený smích se rozléhal pustou krajinou a Voldemort se spokojeně usmíval svým děsivým způsobem. Poté se sklonil ke smrtijedce u svých nohou.

"Povstaň má nejdražší," nařídil jí a ona ho roztřeseně poslechla. "Hodlám udělit milost tobě i tvému muži - Severus byl mým rádcem a stále je velice schopným smrtijedem. Bylo by hloupé ho... indisponovat."
"Děkuji, můj pane," odpověděla Kate a poklonila se.

Na jeho odmávnutí se spěšně zařadila mezi smrtijedy a jako všichni ostatní Ho sledovala. Znovu se rozhlédl po celé mýtině a rozpřáhl ruce.
"Vzhůru na ministerstvo! Nikoho nešetřete, ale Pottera chci živého!"

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

Byla ochromená. Ochromená a vyděšená.
Nějak se jí povedlo předstoupit před Voldemorta vyváznout z toho jen mučící kletbou a pár kletbami "na povzbuzenou", které na většinu z nich vypálil, jako motivaci do následující bitvy, do níž se vrhali.

Kate ovšem její hrůza neopustila, neboť ji zachytil pocit, že se tato akce, stejně jako všechny předcházející, někde pokazí a oni opět vyjdou s prázdnou. Přímo do náruče svého nepříčetného pána.

Přesto nemohla jinak, než se se svými kolegy přemístit do atria Ministerstva a co nejrychleji se dostat na Odbor záhad, kam podle Voldemorta Potter zamířil. Kate se při svém běhu rozpomněla na toho patnáctiletého kluka na nemocniční posteli.

Nebyla fanouškem Zachránce, ovšem ani Voldemorta a čím větší čas trávila se Snapem, tím zmateněji se cítila nad svým chováním a motivy. Opravdu dělá to, co by měla? A pokud ne, jak se má z tohohle kolotoče smrti dostat?

Neměla na to žádnou odpověď, která by nekončila její smrtí nebo případným uvězněním v Azkabanu. Pevně stiskla hůlku a přemístila se do haly Odboru záhad, odkud již vycházely zvuky boje.

Kate nevěděla, co má čekat, když se objeví v místnosti, ale rozhodně si nepředstavovala to, že po ní začnou pálit kouzla děti. Spěšně jim uhýbala a pár jich odrazila zpět, ovšem často zaváhala a kouzlo neopětovala.

Smrtijedka nebo ne - Kate nikdy neútočila na děti, třebaže ji pak za to ztrestali. Nedokázala se k tomu přimět a odmítala pohnout se svými morálními hodnotami tak hluboko. I když měla své místo v prvních příčkách pekla jasné.

Konečně se před ni postavil zaměstnanec ministerstva a pustil se s ní do boje. Kate byla ještě trochu paralyzovaná z péče Voldemorta a neměla tak rychlé reflexy, nicméně bystrozor naproti ní byl teprve začátečník.

Bezpečně ho odklidila a snažila se soustředit na svá kouzla, když jí cestu zatarasili další dva bystrozorové a společně se na ni vrhli. Odolávala jim a kouzla vracela se stejnou vášnivostí, jako je obdržovala, ovšem bolest v její hlavě se stupňovala.

Zvlášť kvůli Bellatrix, která vřeštěla a smála se jako úplný pomatenec.

Kate ta vteřina nepozornosti, kdy pohledem sjela k té psychopatce, stála jedno řezací kouzlo přímo do stehna. Sykla a odrazila bystrozora jediným kouzlem. Jeho přítel ovšem na ni vypálil sérii dalších kouzel, takže byla nucena se kotoulem dostat za jeden z velkých kamenů a vyhnout se mu.

Z této pozice se ocitla tváří v tvář svému manželovi. Vztekle po něm vypálila žihadlovou kletbu a postavila se pevně na nohy, i když ji bolest násobená předešlým Cruciatem ochromovala. Severus se jí vyhnul a vrátil jí další kletbu.

Nevěděl, že je to ona, protože měla na hlavě masku, ale viděla, že po ní pálí jen lehce, protože to, že je žena, nemohla nijak zakrýt. Rozzuřeně se do něj pustila, když si uvědomila že ji šetří a zcela iracionálně ho chtěla zranit.

Po jeho boku se ovšem ihned objevil jeden z jeho kolegů, v němž poznala Remuse Lupina. V ten moment Severus úplně zmírnil svou sílu kouzel, protože vlkodlak se do Kate pustil s neuvěřitelnou vervou, jakou může vyvinout jen zvíře odsouzené k boji na život a na smrt.

Uhodila ho řezací kletbou přímo do krku, kde se mu rozřízla kůže a vystupovala hned vedle několika dalších jizev, co měl na krku. Pokud ho to zranilo, dal to najevo pouze ostřejší palbou a Kate se po jedné z opravdu silných kleteb, musela obrnit silněji.

Toho okamžitě využil bystrozor za ní, kterému nevěnovala pozornost a jediným kouzlem ji srazil na kolena. V tu chvíli ho zasáhla Avada jednoho ze Smrtijedů a skácel se k zemi. Lupin zuřivě zavrčel, více svou zvířecí než lidskou stránkou a pustil se do Kate, jako by to byla ona, kdo vypustil Avadu.

Přesně mířenou trefou do obličeje ji donutil o pár kroků odstoupit a strhl její masku i s kápí. S novou zuřivostí se proti němu obrátila a prudkým pohybem vytáhla z opasku stříbrný nožík, který po něm hodila a zabodl se mu do lýtka.

Vlkodlak zavyl bolestí a v jeho očích se odrážel stříbrný svit odrazu měsíce. To přilákalo dvě osoby - Siriuse Blacka a jednu mladou bystrozorku, které rudě zářily vlasy, když se k nim otočila. Teď už proti ní stáli tři a Kate cítila tíhu jejich kouzel, byť se Snape tak džentlemensky držel stranou.

Cítila, že ji za chvíli dostanou do kolen, když se vedle ní objevila Bellatrix a začala pálit po svém bratranci, který svou pozornost musel převést k ní. Kate byla znechucena, protože cítila vděk k té zatracené mrše, co by neváhala jí bodnout nůž do zad, kdyby z toho mohla nějak profitovat.

O to agresivněji se pustila do mladé bystrozorky, která svým vlastním tělem chránila vlkodlaka za sebou. Lupin stále sténal, neboť Katein nůž byl speciálně vyroben a vybaven kouzlem, takže dostat ho ven bude téměř nemožné. Navíc pro vlkodlaka, co nesnáší stříbro.

Bystrozorka sebrala všechnu svou energii a vypálila po Kate jednu ze silných omamujících kleteb, jenže Kate vynalezla vlastní štít, který kouzlo obracel a ihned ho použila. Bystrozorka padla v mdlobách vedle vlkodlaka, který se zatnutými zuby pozvedl hůlku a přitáhl si její bezvládné tělo k sobě, ochoten ji chránit i přes vlastní bolesti.

V ten okamžik se stalo několik věcí naráz. Kate, která od bolesti hlavy, nyní tolik znásobené od neustálého vřeštění Bellatrix vedle sebe, téměř neviděla, zasáhlo Snapeovo kouzlo. V plné síle ji odrazil vzad, takže letěla vzduchem.

Bellatrix vypálila Avadu na svého bratrance, ovšem Kate, která ji při svém letu vzad srazila, kletbu vychýlila ke stropu. Avada se roztříštila o kámen a způsobila otřes, při kterém ze stropu začalo padat kamení a nyní všichni účastníci boje pouze křičeli jeden přes druhého a snažili se vyhnout kusům skály.

Bella opět zavřeštěla Kate do ucha tak hlasitě, až se jí zatmělo před očima. To ovšem Belle nestačilo a praštila Kate pěstí do obličeje, až dotyčná ucítila prasknutí svého nosu. Poté se sebrala a vyběhla z místnosti.

Kate znovu uslyšela výkřik, tentokrát Pottera, který vyvolával jméno svého kmotra a s hůlkou napřaženou se hnal chodbou, kterou zmizela Bellatrix. Ve svém pololehu Kate zahlédla Blacka, ležícího na zemi, patrně sraženého jedním z padajících kamenů.

Další výkřik patřil Snapeovi, jenž volal Potterovo jméno a ve všem tom rozruchu se začali přemisťovat všichni smrtijedi, protože do místnosti mířila spousta ministerských bystrozorů. Kate se cítila v pasti - neměla šanci se bezpečně přemístit.

Nadzvedla se na loktech, ale než se stihla postavit a zvažovat možnosti, trefila ji další řezací kletba a s výkřikem padla na kolena. To zastavilo Snapea, který se rozběhl za Potterem, jak si všimla, a otočil se k ní.

Vydal se směrem k ní a pak v jeho očích proběhl hněv, zatímco pevně stisknul hůlku. Kate najednou chytily do náruče mužské paže a podle závanu kolínské poznala, kdo ji drží. Pokusila se vykroutit, ale byla příliš slabá.

"Chceš snad chcípnou?! Drž se pevně," sykl jí do ucha, než ucítila známé škubnutí a svět zčernal, zatímco se jí z mysli vytrácel obraz běžícího Snapea, volajícího pro změnu její jméno.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama