51. Vyřčená tajemství (I/II)

11. září 2017 v 20:56 |  Spoutaní

WATTPAD

51. Vyřčená tajemství

Kate nepokojně přecházela po obýváku ve sklepeních. Neustále kontrolovala čas na hodinkách na svém levém zápěstí a s každou uplynulou minutou se její obavy zvyšovaly. Sama se snažila co nejvíc uklidnit, protože věděla, že stres rozhodně není dobrý pro jejich dítě.

Při té myšlence se neubránila drobnému úsměvu a pohlazení svého stále plochého bříška. Znovu se tedy zhluboka nadechla, posadila se do křesla vypolstrovaného kožešinou a natáhla si nohy směrem ke krbu, kde plápolal mírný oheň.

Nepřítomně si protahovala prsty skrze vlněné ponožky, zatímco zírala do plamenů a snažila se upokojit své roztěkané myšlenky. Přesto se neubránila dalšímu pohledu na své zápěstí. Ručička se stěží posunula, ale i tak ji svíral strach.

Když se ozvalo zaklepání na dveře, leknutím nadskočila a její ruka vyletěla k hůlce. Pomalu vstala a neslyšně přešla ke dveřím. Hůlku pevně svírala a prudce bušící srdce cítila až v krku. Obezřetně pootevřela dveře tak, aby dotyčný neviděl její hůlku, ale zároveň měla čas ji vytáhnout v případě potřeby.

Překvapením hůlku spustila, když se před ní objevila profesorka přeměňování.
"Dobrý večer," pozdravila ji bez jakéhokoliv náznaku nepřátelství v hlase.

Kate přenesla váhu na druhou nohu a hbitě schovala hůlku.
"Dobrý večer," odpověděla Kate a rozhlédla se po chodbě. "Severus tu zrovna není."

"Nepřišla jsem za Severusem," zněla odpověď a Kate překvapeně mrkla.
"Jak vám mohu pomoci?" zeptala se tedy a otevřela dveře v něčem, co by mohlo připomínat přijetí.

"Severus za mnou přišel než se přemístil a poprosil mne, abych vám dělala společnost, než se vrátí."
Kate se musela držet, aby se nezamračila nebo nerozesmála. V ten moment si nebyla jistá. Jedna věc ji ale přece zaujala.

"Poprosil vás?" zopakovala a nedokázala ze svého tónu odstranit pobavení.
Minervě cukly koutky v náznaku úsměvu, který byl na jejích tenkých rtech téměř neznatelný, ovšem Kate byla zvyklá dbát na detaily a zpozorovala ho.

"Hádám, že jsem použila velice silný výraz," připustila profesorka. "Nicméně jsem pochopila jeho krátké sdělení. Mohu dál?"

Kate poodstoupila téměř okamžitě. Neměla sice příliš náladu na to, aby si s někým povídala, nicméně oceňovala manželovu starost a nějaká ta společnost, než se vrátí, by jí mohla trochu zklidnit myšlenky.

Zavřela dveře a pokynula Minervě do obýváku, zatímco odspěchala do kuchyně. Vytáhla jednu z misek a nasypala do ní zbytek sušenek, které našla v kredenci a vrátila se do místnosti. Profesorka přeměňování mezitím pozorně zkoumala knihovnu, která stála vedle krbu.

Kate položila misku na stůl a obdržela pohled, který si vyložila jako vřelý.

"Kávu nebo čaj?"
"Čaj. Bylinkový, pokud smím."
"Samozřejmě."

Jakmile se znovu objevila v kuchyňce, Kate si uvědomila, že není tak napjatá z její společnosti, jak tomu bývalo u nečekaných hostů. Nebo u hostů, které neznala či k ní byli vyloženě nepřátelští. Něco na Minervině klidném postoji jí bránilo cítit se napjatě.

Přesto uspíšila hůlkou ohřev vody a brzy se objevila se dvěma šálky zpět v obýváku. Položila šálek s bylinkovým čajem před Minervu a sama se usadila zpět do křesla ke krbu. To, že jí nevadila čarodějčina přítomnost neznamenalo, že s ní bude sdílet jednu sedačku.

Minerva se vědoucně usmála a Kate pochopila, že nejedná příliš rafinovaně. Odkašlala si.
"Než cokoliv řeknete, dovolte mi promluvit, Kate," přerušila ji starší čarodějka, než stihla otevřít ústa.

Kate tedy přikývla a Minerva s mírným pokývnutím pokračovala.
"Chtěla bych se omluvit za své chování, když jsme se poprvé potkaly. Bylo to ode mne velice nemístné a neprávem jsem vás soudila."

Kate překvapeně otevřela ústa a zase je zavřela. Pohrávala si s uchem šálku, což byl jeden z jejích nervózních tiků, než promluvila.

"Nemusíte se omlouvat," začala tedy opatrně a váhavě. "Jednala jste jako každý jiný kouzelník v situaci, kdy potká smrtijeda."

Nedokázala se ovšem ironicky nepousmát, ale Minerva pouze vážně přikývla a nevypadala nijak dotčeně. Povzdechla si a odložila svůj šálek na stůl. Kate si povšimla, že již půlku vypila a potěšilo ji to.

"Víte, Kate, jsem profesorkou na této škole již velmi dlouho a od prvního dne, kdy jsem začala učit, jsem si předsevzala, že nebudu své studenty soudit. Bez ohledu na jejich inteligenci, zázemí, barvu pleti, sexuální orientaci,... chápete mne. A také jsem se snažila to stejné uplatnit i na své okolí. Bohužel jsem selhala."

Kate cítila sílu čarodějky před sebou. Neuhýbala pohledem, stále se jí dívala do očí. Kate tedy přikývla a to jí vyneslo letmé cuknutí koutků Minerviných úst.

"Má rodina měla... nešťastná setkání se smrtijedy. Spousta z nich nevyvázla se zdravým rozumem, někteří dokonce ztratili i život. Sama jsem byla svědkem několika takových akcí a naneštěstí to zastínilo můj zdravý úsudek. Už pouze při zmínce smrtijedů mám husí kůži a cítím nutkání popadnout svou hůlku a roztříštit nejbližší objekt," přiznala s ne příliš provinilým výrazem.

"Celkem jste shrnula mé pocity vůči mému otci," nemohla si odpustit komentář Kate.
Minerva se na ni podívala s vědoucným výrazem a poté ji překvapivě položila jednu dlaň na koleno.
"Chápu."

Přestože to bylo jediné slovo, bylo natolik upřímné, jak už Kate dlouho nic neslyšela. Minerva s menším zaváháním pokračovala.

"Po jednom ze setkání, na něž Severus nedorazil... objevily jsme - já a Poppy - na hranicích pozemků vaši matku, Kate."
Kate nedobrovolně ztuhla a odvrátila od Minervy pohled. Cítila zlost, nenávist i bolest, kterou si už nikdy nepřála zažívat.

"Omlouvám se-"
"Pokračujte," vyzvala ji Kate pevně a otočila se zpět k Minervě.
Ta přikývla.

"Byla v příšerném stavu... Když jsme ji dostaly na lůžko a začaly se všemi možnými kouzly, abychom ji udržely při životě. Jste jí velice podobná," prohlásila a v jejích očích byl vidět smutek. "Proto jsem si myslela, že ta žena, polomrtvá a opakující Severusovo jméno, jste vy."

Kate polkla, ale přesto to nepomohlo potlačit slzy, které se jí draly do očí. Nikdy se neptala Severuse, co se stalo na ošetřovně. Nechtěla ji vidět. Potřebovala si ji pamatovat živou, plnou podivně uklidňující energie.

"Tehdy jsem pochopila svou chybu, když jsme se naposledy viděly. Severus se přemístil na ošetřovnu a stačil mu jediný pohled na naše tváře, aby pochopil, co jsme si myslely, že se stalo. Viděla jsem to v jeho očích, Kate - jak se mu přímo před očima zhroutil život jako domeček z karet. To světlo, které se zčistajasna objevilo v jeho očích poté, co přišel jako ženatý muž po prázdninách do školy, najednou zhaslo. Bylo to příšerné."

Kate cítila, jak jí tiše kanou slzy po tváři, ale nesetřela je. Také odložila šálek a automaticky sevřela mírně vrásčitou ruku, která jí svírala koleno. Minervu to očividně povzbudilo.

"Nikdy jsem nevěřila, že ho tak ještě někdy uvidím. Poté, co umřela Lily-" zarazila se a pohlédla na Kate, jako by zkoumala, zda o tom může mluvit.
Kate donutila svůj hlas k poslušnosti.

"V pořádku. Vím o tom, že ji miloval... A stále miluje," dodala s mírně smutným úsměvem.
Minerva jí sevřela dlaně.

"Mohl ji milovat celým svým srdcem, ale pokud jsem se za ty roky naučila něco o Severusovi, pak je to fakt, že v jeho srdci je neuvěřitelné množství místa pro všechny, kteří jsou hodni jeho lásky. A dobře na něm vidím, jak velkou část jeho srdce jste si pro sebe zabrala vy."

Kate ta slova neuvěřitelně ukonejšila. Sama je podvědomě tušila, ale když byly vyřčeny nahlas a jinou osobou, než byla ona sama, dostaly najednou reálný tvar a formu. Neodolala pousmání a také mírného začervenání.

"To je ten důvod, proč jsem se sama málem zhroutila na té ošetřovně. Neměla jsem na to právo - vždyť jsem to nebyla já, kdo právě ztratil svou ženu tak ohyzdným způsobem. I když jsem to věděla a nechtěla jsem Severuse ještě zatěžovat svou vlastní vinou a smutkem, nemohla jsem se ovládnout. A pak se otočil s tím fanatickým leskem v očích a prohlásil, že to není snubní prsten jeho ženy, ale vaší matky."

Kate sáhla na přívěsek, na němž visel prsten a kam se právě zabodl pohled profesorky přeměňování.

"Vím, co jsem si tehdy slíbila. Jakmile vás Severus najde a mně se naskytne příležitost s vámi mluvit, musím se z celého srdce omluvit za to, jak jsem se chovala a nechala se unést předsudky. Viděla jsem na vlastní oči zlo, které smrtijedi konají... ale také jsem viděla vaši matku, která položila život za to, abyste vy mohla žít."

Kate již nepokrytě plakala a Minerva se po svém dlouhém proslovu elegantně zvedla a objala Kate ve svém náručí stejným způsobem, jakým to dělávala její matka. Mladší čarodějka se k ní přitiskla a s každou slzou se cítila volnější.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

Severus si tiše nadával pod vousy, když mírně kulhal ztichlými a ztemnělými chodbami bradavického hradu směrem k jeho sklepním komnatám. Přestože ho bolel každý nerv v těle, jeho mysl byla lehká.

Celé setkání sice bylo dlouhé, ale dalo se to očekávat poté, co ministerstvo veřejně vyhlásilo rozsudek nad Peterem Pettigrewem. Každý smrtijed si odnesl minimálně tři mučící kletby, což byl snad nejmilosrdnější rozsudek, který kdy Pán zla svým poddaným udělil.

S menší námahou si otevřel dveře a co nejtišeji vstoupil do místnosti. Bylo už dávno po půlnoci a doufal, že Kate poslechla jeho radu a nečekala na něj. Nebo alespoň poslechla Minervu, na níž apeloval, aby Kate zahnala do postele, jakmile odbije desátá.

S tichým sykáním ze sebe sundal hábit a kriticky si prohlédl místa na své košili i kalhotách, kde se látka tiskla slepená krví k jeho tělu. S pomalým kulháním se vydal k ložnici, ale jeho levá noha se zapletla do šňůry, která vedla k vánočnímu stromku umístěném v rohu pokoje.

Severus hlasitě zaklel, když narazil do stolku a odkopl od sebe šňůru. Podrážděně si povzdechl a mírně zaklonil hlavu, když uslyšel otevření dveří do ložnice a následně se v obýváku rozsvítilo. Otočil se ke své ženě.
"Kate. Běž si lehnout, jenom se-"

Jeho žena přeběhla od dveří ložnice a objala ho tak prudce, až musel dva kroky odstoupit a opřít se o pohovku za sebou, aby udržel rovnováhu na své jedné jisté noze. Mírně syknul, když ho stiskla, ale přesto jí nedovolil odtáhnout se, když se o to pokusila.

"Omlouvám se. Jsi zraněný! Co se stalo?" naléhala na něj a její hlas mu rezonoval hrudí, kde měla opřený svůj obličej.
"Samozřejmě, že jsem," odvětil s mírným podrážděním.

Kate se odtáhla a Severusovy další poznámky odumřely na rtech. Očividně ji probudil, protože v jejích očích stále viděl známky spánku. Ale její oči byly doširoka otevřené a mísila se v nich úzkost se starostí.

Přejel jí rukama po ramenou v gestu, které si troufal tvrdit bylo uklidňující.
"Nejsem vážně zraněn. Běž si lehnout, ošetřím se a-"
"To můžu udělat já," zarazila ho ostřeji, než by od ní čekal.

Protočil očima, ale přikývnul. Kate stále pohledem přejížděla po jeho těle a hledala veškerá zranění. Jakmile se její oči znovu setkaly s jeho, pozvednul v jasném gestu obočí. Kate mírně poodstoupila, ale jednu ruku nechala položenou na jeho hrudi.

Dívala se na něj s takovým žárem, který u ní ještě neviděl. Celá její postava se chvěla s podivnou naléhavostí a v jejích očích zahlédl lesk, který znamenal jedině přicházející slzy. Otevřel ústa, aby ji opět uklidnil, ale její volná ruka vystřelila k jeho ústům a jeden její prsty se jemně, ale s dostatečným důrazem opřel o jeho rty. Zavrtěla hlavou.

"Miluju tě."

Opravdu nevěřil, že by ho kdy dokázala překvapit. Zjevně to byl její celoživotní cíl. Cítil, jak se mu překvapeně rozšířily oči a jeho ruce sklouzly z jejích ramen. Byl zcela neschopen slova a Kate opět mírně zavrtěla hlavou.

"Nemusíš mi to říct zpět. Vím, že nejsi... že nepotřebuješ zdůrazňovat, jak se cítíš. Já-"
"Taky tě miluji."

Zmlkla a část jeho já byla potěšena, že ji také dovedl něčím překvapit. Větší část jeho osobnosti jasně cítila své prudce bušící srdce a byl pouze vteřiny od toho, aby utekl z místnosti, jako malý kluk, když se jí rty roztáhly do širokého úsměvu.

Naprosto totožnému, jaký měla na tváři, když mu pověděla o jejich dítěti.

"Tak to se mi ulevilo," zašeptala viditelně klidnějším hlasem a když se k němu natáhla pro polibek, přitáhl si ji k sobě ve stejnou chvíli.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

"Eva a Joe přijdou kolem páté," oznámila mu, když vešla do laboratoře.

Něco zamručel v odpověď, zatímco se soustředil na odměřování přísad, takže mu ušel její pobavený pohled. Prošla kolem něj a posadila se vedle na barovou stoličku, kterou jí tam překvapivě dovolil ponechat.

Sice mu několik dní trvalo, než si zvykl na nežádoucí objekt v jeho cestě po laboratoři, ale po pár otlučených palců u nohou se stoličce již dokázal vyhýbat. Byť Kate nepřestal zdůrazňovat, jaký ďábelský výtvor na něj přichystala v jeho vlastní laboratoři.

"Co to bude?" optala se přidrzle a naklonila se nad kotlík.
Severus ji ihned strhl zpět, i když velice mírně a opatrně, jako panenku, a věnoval jí varovný pohled. Kate trochu otráveně přikývla.

"Napsala jsem Harrymu," pokračovala tedy ve svých zprávách, když pochopila, že se jí nedostane odpovědi.
Opět něco souhlasně zamručel a začal zuřivě míchat. Kate počkala, dokud kotlík neodstavil a neztlumil plamen, protože teprve poté se k ní otočil.

"Zněl... nějak podivně," pokračovala zamyšleně.
Severus nakrabatil obočí a mávnutím hůlky uklidil svou pracovní plochu.

"To jsi vydedukovala z jediného dopisu?" neodpustil si svou poznámku, ale ihned zvážněl, když se Kate ani nezamračila, ani po něm nevyjela, jak bylo u nich zvykem.

"Já nevím, Severusi," povzdechla si a rukou si posunovala nádobku s mločími ocásky po stole. "Prostě mi přišlo, že se něco děje."

"Nechceš mi doufám říct, že se nám podařilo vykroutit ho z prázdnin strávených u jeho příšerných příbuzných, aby trávil ještě horší prázdniny u svého kmotra?"

"Nevím, jen se mi prostě zdál... nebýt sám sebou," sama se zamračila a Severus ji odebral sklenici s ocásky.
Počkal, než se na něj podívá.

"Dobře. Pak tedy takto - přestaneš se o Pottera bát pro tento večer a pokud budeš i zítra mít pocit, že něco není v pořádku, vyrazím na Grimmauldovo náměstí."

Cítil, že si nezaslouží úsměv, kterým ho obdařila a už vůbec ne objetí za těch pár ne příliš uklidňujících slov, ale nehodlal si stěžovat. Když se od něj odtáhla, opět si rýpnul.

"Mám již předem avizovat domácí skřítky, aby přichystali večeři?"
Tentokrát se mu již dostalo dostatečné reakce. A rameno ho bolelo ještě dobrou půlhodinu poté, co ho praštila.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

"Promerlina!"
"Já vím, já vím," smála se Eva Kateině výrazu, když vcházela do dveří. "Jsem teď jako obří chodící velryba! Nemůžu se dočkat, až bude konečně na světě."

Kate se zasmála s ní a opatrně ji objala, což bylo opravdu náročné, vzhledem k jejímu vytrčenému břichu. Poté se Eva s úsměvem obrátila k Severusovi, který ji, jak Kate zahlédla zpoza Joeových zad, když ho objímala, velice opatrně přitiskl blíž.

To byly ty chvíle, kdy mu záviděla jeho dlouhé ruce. Odtáhla se od Joea, usmála se na něj a pokynula mu do jídelny, kam se už Eva se svou kačení chůzi těžce dopracovala. S povzdechnutím se usadila a pohladila si vystouplé bříško.

"Přísahám, že to tentokrát bude odrážeč," vydechla láskyplně.
Joe se zasmál a když kolem své ženy procházel, políbil ji na temeno hlavy, než se posadil vedle ní a propletli své prsty na desce stolu.

"To jsi říkala i o Tannerovi, a ten už jen při pokusu dostat ho na dětské košťátko řve jako pavián," zazubil se Joe.
"Velice chytrý chlapec," poznamenal Severus a podal smějící se Evě a Kate sklenice s vodou.

"Ale no tak, Severusi," uchechtl se Joe a s vděčným kývnutím přijal vlastní sklenici vody. "Všichni známe tvůj odpor k famfrpálu, ale nemusíš ho přenášet na mého syna."

"Pouze jsem mu nabídl daleko realističtější a rozumnější alternativy, Joe. Na těch by jsi u svého syna měl zapracovat."
"Tak moment..."

"Kde vůbec je Tanner?" ozvala se Kate a otočila se na Evu, zatímco se jejich manželé začali dohadovat.
Ta zavrtěla nad oběma muži hlavou, než se obrátila ke Kate.

"Dnes si ho u mě vyprosila má tchyně."
"Mohli jste ho vzít sebou. Víš, že nám tu nevadí," usmála se na ni Kate, ale Eva mávla rukou.

"Jen co jsem se zmínila, že s Joeym vyrážíme na večeři k přátelům, mohly se obě babičky porvat o to, kdo ho bude mít na starost."

"A ty jsi volila tchyni? Nebude ti to mít máma za zlé?"
"Té jsem Tannera slíbila na Nový rok," mrkla na ni spiklenecky Eva a obě ženy se zasmály.

Eva se poté na Kate zkoumavě zadívala, a ta se pod jejím pohledem musela donutit nevrtět. Cítila, jak ji srdce buší rychleji. Nemohla si to přece domyslet tak rychle nebo ano? Eva se po pár minutách ovšem jen opět usmála a s jiskřícíma očima promluvila.

"A jak to probíhá v práci?"
Katein podrážděný pohled Evu opět rozesmál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Inka | E-mail | Pondělí v 19:19 | Reagovat

Rozhovor s Minervou bol naozaj citový a aj to, keď už Severus povie, že aj on Kate miluje, to už ozaj musí byť...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama