64. Na vrcholu

27. května 2018 v 20:44 |  Spoutaní

WATTPAD

64. Na vrcholu

"Měl by ses raději obrátit na Zabiniho. To je mnohem jistější."
"Byli jste si velmi blízcí, Draco. Nerad bych vyvolal… nějaké otázky."
Jeho kmotřenec si odfrknul a upil ze svého šálku kávy. Poté se odvrátil od svého kmotra, který jemně pohupoval usínající dítě.

"Ty vyvoláš v každém případě. Nikdy sis nikoho nezavolal, aniž by to mělo pádný důvod," protáhl Draco, ale jeho hlas nebyl nijak ostrý.
Severus zvedl hlavu a přimhouřil oči, když se podíval na mladého zmijozela, jenž se mu stále vyhýbal pohledem. Lektvarista ho již znal natolik dobře, že věděl, že je z nějakého důvodu nervózní.

A také věděl, že když na něj bude tlačit, jen se víc zatvrdí. Zamyšleně tedy přikývnul a znovu sklopil pohled ke své dceři, které se únavou zavíraly oči.
"Mám dojem, že ať už podniknu cokoliv, bude to vyvolávat otázky," připustil tedy svou obavu Severus.

"Ostatní koleje mohou představovat problém," připustil Draco a pohrával si s knoflíkem u rukávu své košile. "Ovšem jejich nevraživost není tak nebezpečná jako tichý souhlas hadů."
"O tom ani nepochybuji," odfrkl si lektvarista a pohlédl na hodiny.

Ve stejnou chvíli se otevřely domovní dveře a Severus nechal svou magii přilnout k příchozí. Kate se brzy objevila v obývacím pokoji, kde byli s Dracem usazeni naproti plápolajícímu krbu. Vypadala unaveně, ale její oči spokojeně svítily.
"Tak jste to zvládli!" prohlásila a neomylně zamířila přímo ke svému muži a dceři.

Odpověděl jí Draco, jenž se zvednul ze svého místa a zamířil do kuchyně s prázdným šálkem.
"Měla byste přijít s něčím mnohem náročnějším, pokud nás nechcete unudit k smrti."

Kate protočila očima, ale tvář jí okamžitě zjihla, když se posadila na opěrku Severusova křesla a políbila nejdřív dcerku na čelo a poté svého manžela. Ten jí polibek opětoval, dokud neuslyšel hlasité kroky.

"Nemějte obavy, na tohle tu opravdu nezůstávám," prohlásil s úšklebkem zmijozel na cestě ke schodišti a s dalším hrníčkem kouřící kávy v ruce. Než stihnul zmizte v poschodí, ještě na ně polohlasem zavolal. "A možná byste měli nejdřív uspat a uložit dítě, než s tím začnete."

"Spratek," odfrkla si Kate, ale Severus v jejím hlase nezachytil skutečnou zášť.
"Šlo vše podle tvých představ?" zeptal se jí bez okolků, když uslyšel zavření dveří v patře.
Kate přikývla a zamyšleně se na něj podívala.

"Zdá se mi, že to šlo až moc dobře," připustila svou obavu. "Samozřejmě to nemělo zcela hladký průběh, ale na to, že to byl teprve první den jsem spokojená."
"Gottfrey?" vytušil Severus.

Kate se zamračila a odfrkla si.
"Samozřejmě," protočila očima, ale hned na to jí oči nebezpečně zajiskřily. "Zítra mu hodlám oznámit, že byl povýšen."
Lektvarista pozvedl obočí a na ženin zlostný pohled pouze pokrčil rameny.

"Pokud jsi si opravdu jistá…"
"Ano. Přátele si drž blízko a nepřátele ještě blíž," odvětila podrážděně a opatrně se natáhla pro dceru. Severus jí malou stejně opatrně předal a sledoval, jak s ní v náručí vyrazila ke schodišti.

"Už usnula. Takže máš tak pět minut, než ji uložím a budu tě očekávat v ložnici," prohlásila zvonivě, ale neotočila se, takže jí unikl napůl podrážděný, napůl pobavený pohled lektvaristy.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

Když se její podřízení tentokrát objevili ve dveřích konferenčního sálu, byla již usazena v čele stolu a nezaujatě pozorovala oknem ruch na ulici. Ledabyle při tom poklepávala prsty na desku stolu a pod svým loktem držela štos dokumentů.

Všichni nenápadně zrychlili a usazovali se co nejdále od ní, takže se na nejbližší místa neochotně usazovali opozdilci. Kromě Grahama Gottfreye, jenž si to neomylně nasměroval na stejné místo, které okupoval minule.
Jakmile se všichni usadili, okamžitě promluvila.

"Všichni na čas. Výborně. Tohle bude krátké sezení. Zde," mávla hůlkou a před každým se objevila listina se znakem firmy, "máte seznamy všech obdržených půjček, nesrovnalostí a také zbytečně přeplacených soukromých účtů."
Několik kouzelníků si nepohodlně poposedlo. Kate je zcela ignorovala a stále mluvila k nikomu konkrétnímu napůl otočená k oknu.

"Do týdne chci mít vše vyřešené. Vyřízené požadavky od nás i od Gringottových - přinejmenším alespoň zaslanou žádost do jejich banky; nedostatky odstraněny nebo uspořádány tak, aby to vyhovovalo firmě. A co se týče těch účtů…"
Obrátila se a pohledem okamžitě vyhledala všechny, co měla na seznamu. Věnovala jim chladný pohled, opřela se lokty o desku stolu a naklonila se dopředu.

"Pokud se všechny peníze, co jste si zapůjčili z firmy neobjeví do konce týdne na účtu firmy, máte padáka. Pak od vás bude firma peníze vymáhat," oznámila jim klidně a poté se pohodlně opřela.
Věnovala provinilcům vypočítavý úsměv a poté se obrátila na Gottfreye, jenž ji pozoroval s kamenným výrazem ve tváři.
"Všechny vyřešené pochůzky pak prosím směřujte na pana Gottfreye, mého zástupce."

Místností se ihned rozlehl šum tichých hlasů, kteří Kate s různým stupněm nevěřícnosti sledovali. Ta ovšem s klidným výrazem pozorovala jmenovaného, jenž při svém nečekaném jmenování nehnul brvou.
Když se hlasy začaly pomalu, ale neochvějně stupňovat, odvrátil od ní Gottfrey pohled. Přejel jím po místnosti a pozvedl obočí. Kate se líně usmála a obrátila hlavu ke zbytku svých podřízených.

Všichni ztichli.
"Neobtěžujte se za mnou chodit s hloupými dotazy a výmluvami," pronesl ke všem přítomným, než svůj pohled zaměřil na ty, co potají okrádali firmu. "Navrhoval jsem paní Snapeové pět dní, ovšem byla natolik velkorysá, že vám nabídla celý týden. Nemusím vám podotýkat, kdo vybírá pohledávky firmy Morganů."

Kate udržela na tváři pobavení, ale uvnitř jí srdce divoce bušilo a cítila v sobě pocit zadostiučinění. Samozřejmě se v něm nespletla. Přestože jí dal ultimátum skrze svou loajalitu. Mírně se protáhla a pokývla Gottreyovým směrem.

"Jsem si jistá, že vaše rodina odvede jako vždy skvělou práci," odvětila tónem podtrženým pobavením, jako by jí celá situace připadala dokonale směšná.
"Je to naše čest, paní ředitelko," odvětil Gottfrey a sklonil hlavu v jasném submisivním gestu.

Ticho, které se kolem rozhostilo, bylo ještě nebezpečnější, než když sem přišla poprvé. Počítali s tím, že se jí Gottfrey postaví a převezme firmu a oni se povezou s ním. Teď jen šokovaně hleděli na svého kolegu, jenž je bez ohlédnutí hodil přes palubu, nebo na ni.

Tentokrát do svého úsměvu nechala vetřít veškerou ďábelskou eleganci, kterou našla. Získala jejich krále, a pěšáci nemůžou dělat nic jiného než jej následovat. Pokud nejsou natolik pošetilí, aby se jí postavili.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

Kate byla ve velmi dobré náladě, když se po hodině v práci vrátila domů. Draco, k jejímu nemalému překvapení, nebyl v tak špatné náladě, a dokonce Talithě tiše pobrukoval, zatímco pročítal knihu lektvarů, jenž mu dal Severus.

Jak podotkl, výuka začala bez jeho přítomnosti, ovšem to neznamená, že bude u nich doma posedávat a nic nedělat. Kate však nijak nepřekvapilo, že jej Draco poslechl. Koneckonců - hlídat pár hodin denně jejich dceru nebylo nijak náročné a mladý zmijozel by se ukousal nudou, kdyby neměl co na práci.

Navíc byl opravdu bystrý student a Kate se zdálo, že veškeré informace z učebnic vstřebává jako houba. Neptala se ani Draca, ani svého muže, ale tušila, že má mladík alespoň z určité části fotografickou paměť.
Den jim tak uběhl v poklidu, protože se Draco se svými učebnicemi přemístil do Severusovy laboratoře, kde připravoval lektvary, jejichž seznam mu zanechal lektvarista na stole v kuchyni, než se přemístil do školy.

Kate mezitím vařila něco jednoduchého k večeři, na niž se dnes měl její muž připojit. Překvapil ji, když poslal tento vzkaz po jednom z bradavických skřítků, který jí s bázlivým výrazem v tváři předal košík s ovocem a zabalenou krabici, v níž bylo několik zákusků.

Pochopila, že to byl omluvný dárkový koš, jakmile se domovní dveře prudce rozletěly a Severus zlostně a bez jediného slova vyletěl po schodech do ložnice, kde za sebou zabouchl dveře. Kate vzala Talithu do náruče, neboť se rozplakala a Draco vykouknul z laboratoře nad tím rámusem.

"Pojď mi pomoct s prostíráním," požádala ho s povzdechem a znepokojeně se zadívala do patra, z něhož cítila ve vlnách hrubou magii.
Ukonejšila dceru, zatímco Draco prostřel stůl a poté jí, aniž by ho o to požádala, pomohl přinést na stůl jídlo. Netroufala si pro manžela zajít nahoru, a tak se usadila ke stolu a Draco ji následoval.

Musela mu nechat, že se mu dařilo vést planou konverzaci během jídla. Lektvarista přišel ve chvíli, kdy dojedli hlavní chod a neslyšně se usadil do čela stolu, Kate po pravé ruce. Ta mu mlčky podala jídlo, ale tentokrát se jí dostalo drobné pokývnutí.

Brala to jako dobré znamení a když se Draco zvedl, aby odnesl jejich talíře a zmizel v kuchyni, odvážila se na něj promluvit.
"Stalo se něco vážného?"
Nehodlala chodit kolem horké kaše. Severus se na ni konečně podíval a v jeho očích viděla potlačovanou zlobu.

"Má kolej se zdá být… nepokojná," odpověděl na konec zádumčivě a zamračil se na jídlo, které spíše postrkoval po talíři, než jedl.
"Podezírají tě?" zeptala se ho a koutkem oka mrkla na Draca, jenž se neslyšně vrátil a položil před ni talíř s dezertem.

Kývnutím hlavy mu poděkovala.
"Nemyslím si," odpověděl po pravdě a konečně od sebe odstrčil talíř. Obrátil se k Dracovi. "Mluvil jsem se Zabinim."
"A?" odvětil pouze zmijozel, aniž by zvednul hlavu.

"Byl znepokojený, když ses neobjevil na nástupišti. A poté ani ve Velké síni," pověděl mu lektvarista a odmlčel se.
Draco byl mírně bledý a svůj pohled měl zabodnutý do čokoládového dortu na svém talíři. Pak si povzdechl a stejně jako jeho kmotr od sebe talíř odstrčil. Teprve poté zvedl pohled a mrknul do jeho tváře. Brzy však pohled opět odvrátil.

"Než se… Před Astronomickou věží," dostal ze sebe nakonec těžce, ale poté pokračoval, "mi pověděl o plánech svého strýce, Lewise Harwitta. Rodina ho vydědila, když si vzal mudlu a utekl s ním do Států."
Kate tušila, že to vysvětlení bylo pro ni, neboť Severus nevypadal nad touto informací nijak překvapeně. Draco pak pokračoval, když na něj nepatrně kývla.

"Prý na něj někdo z rodiny narazil v Londýně. Pomáhal uprchnout kouzelníkům a čarodějkám, kteří si vzali nějakého mudlu, všem… polovičním kouzelníkům, jejich dětem. Nedopadli ho, ale jsou teď obezřetní na každém kroku."
To už novinka očividně byla. Severus překvapeně pokýval hlavou. Poté si odkašlal.

"Netušil jsem, že by se ti svěřoval s tak důvěrnými informacemi."
"Taky mě nenapadlo, že bude v posteli tolik mluvit."

Zatímco Severus se všemožně snažil dát najevo, že ho Dracova poznámka nepřekvapila, mladý zmijozel se pokoušel udržet nezaujatou masku, třebaže bylo jasně vidět, jak pevně drtí vidličku ve své ruce.

Ticho bylo tak patrné, že bylo slyšet oddechování Talithy v postýlce. Kate odložila příbor a s kočičím úsměvem se obrátila k Dracovi.
"Byl dobrej?"

Oba se k ní prudce otočili se stejně šokovanými výrazy. Kate byla zklamaná, když se Draco vzpamatoval jako první, zatímco na ni její muž nevěřícně zíral. Jeho kmotřenec zkrotil své překvapení a vůbec se nesnažil zamaskovat své pobavení. Třebaže se v jeho očích stále držela obezřetnost.

Nonšalantně pokrčil rameny a nabodl na vidličku kousek ovoce.
"Byl překvapivě vynalézavý."
"Nepochybuju, že to byl hodně naučný večer."
"Kate!"

Nevzrušeně na svého muže mrkla a odfrkla si nad jeho rozladěným výrazem. Koutkem oka viděla, že se Draco mírně usmívá, ale tváře měl lehce zrůžovělé.

"No co?" otázala se Severuse a také si přidala na talíř ovoce z misky, kterou jí Draco beze slova podal přes stůl a natáhl se pro svou sklenici. Poté se ďábelsky usmála. "Taky jsem se mohla zeptat, jestli si dobře zajezdil."

To už lektvarista rozhořčeně vyprskl a propaloval ji pohledem. Draco se mezitím pokoušel mezi kašláním chytit dech, když mu nad její poznámkou zaskočila voda. Kate se spokojeně usmála a zvedla se od stolu, aby nakrmila i dceru, jež začala pofňukávat.

"Naší dceři nebudeš nikdy nic vysvětlovat," zaslechla za sebou zavrčet lektvaristu a ani se nesnažila skrýt úsměv, když se k nim otočila i s dcerou v náručí.
"Takže se nabízíš, že naší dceři vysvětlíš zásady bezpečného sexu?"

Přimhouřil oči.
"Alespoň ona může mít vychování, když u tebe se to minulo účinkem."
"Neměj obavy," zacukrovala na něj a pak mrkla na Draca. "Budu pro ni mít stejně podporující poznámky."

Jasně cítila, že se mladík uvolnil, společně se svou magií, a tak vrhla na svého muže postranní pohled, kterým se mu snažila sdělit, aby teď svého kmotřence netrápil a nechal mu prostor. Lektvarista trochu neochotně kývnul a raději se zvednul a vydal se s nádobím zpět do kuchyně.

Kate se i s dcerou posadila ke stolu a zabodla vidličku do dezertu. Pak mrkla na Draca a pozvedla obočí.
"Neboj, nenechám ho tě zpovídat," prohodila jeho směrem.
"To oceňuji," odfrkl si s pohledem skloněným k dezertu.

"Tak jez," vybídla ho Kate a poté se k němu naklonila se spikleneckým pohledem. "Máš někde nějakou fotku?"
Draco si znovu odfrkl, ale jeho tváře opět znachověly. Sáhl do kapsy saka, které snad nosil všude, a podal jí fotografii. Kate si ji zvědavě přitáhla a zadívala se na zmijozelské famfrpálové mužstvo.

Jasně poznala Draca a pečlivě prolétla pohledem všechny tváře, ve snaze uhodnout, který z nich je Blaise. Zamyšleně se kousla do rtu, než položila fotku na stůl a ledabyle ukázala na mladíka, stojícího úplně napravo.
Draco zhrozeně zasyknul.

"Harper?! To bych musel dostat pořádně potloukem do hlavy, abych se k němu vůbec přiblížil."
Kate se zazubila, zatímco zmijozel protočil očima a ukázal na vysokého mladíka stojícího vedle něj na fotografii. Kate uznale kývla hlavou a když zvedla hlavu v očích se jí objevily jiskřičky.

"No, tak teď už se tě vážně chci zeptat, jak sis zajezdil…"

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo

Když dalšího dne vešla do budovy a po schodišti se k ní hnal celý uřícený Mikael, věděla, že to nebude jeden z dobrých dnů. A že to měla čekat, když první dva dny proběhly zcela bez zádrhelu. Nebo spíš očekávaných potížích.

Vyšla mu tedy vstříc a rukou mu naznačila, ať se vydýchá a následuje ji do kanceláře. Nedokázal by ze sebe dostat kloudné slovo, když se sotva stačil nadechnout. Navíc neměla nejmenší zájem o to, aby jejich hovor někdo odposlouchával.

Přesto byla jako na trní, než se konečně ocitli v relativním bezpečí její kanceláře. Stále pracovala na stejném místě a otcovu kancelář - poté, co prohledala každé její zákoutí - přenechala Gottfreymu.

Toho také nikde po cestě neviděla, ovšem dveře jeho kanceláře byly zavřené, takže počítala, že je uvnitř. Posadila se ke stolu, zatímco se snažila urovnat své myšlenky a pokynula Mikaelovi naproti sobě.
Její asistent se na židli doslova sesul a výraz, který měl na tváři jí rozbušil srdce.

"Co se děje?"
"Jde o Rogera Sayera."
Kate útrpně přivřela oči a podepřela si levou rukou hlavu. S povzdechem mávla pravačkou, aby pokračoval.

"Jeho obchodní smlouvy jsou s námi úzce spjaty. Nemůžeme se z těch dohod jakkoliv vykroutit, tedy ne legálně," vyhrkl spěšně, jako kdyby rychlost těch slov mohla zmírnit jejich závažnost. "Poslal nám dopis a žádá vás o schůzku."
"Kdy?"
"Dnes."

Otevřela oči a podrážděně zavrčela. Donutila se nezačít házet s věcmi, co měla na stole a pokusila se uklidnit. Nedalo se nic dělat, musí to zvládnout.

"Mikaeli, sežeň mi všechny smlouvy, co máme s ním a jeho společníky. Pak prosím skoč za Gottfreyem a řekni mu, ať si udělá na zbytek dne volno od své práce a nakluše sem. Kdyby se z toho snažil vykroutit, tak mu řekni, že pokud nepřijde, budeme v bankrotu dřív, než se setmí."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Inka | E-mail | 28. května 2018 v 10:01 | Reagovat

Draco a Zabini? Tak to hádam nieee. Sedí ti na to, že on s nejakým chalanom? A tie Katine poznámky k dospievajúcemu chlapcovi, no... Inak uvidíme, ako sa Katepodarí vykorčuľovať, čo sa firmy týka, som zvedavá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama